Aktualizace: Tubecat, když bude nová, Upíří GIGAromance jednou týdně.

Upíří GIGAromance ultrafrnk blááád 4

13. září 2012 v 12:54 | Sikar |  Upíří GIGAromance
Krvemiloš s Cucyrilem šlapali noční ulicí a rozhlíželi se, kde by se v tomto hraboši zapomenutém městě nacházel nějaký věštec. A že v hraboši zapomenutých městech se tato profese příliš nevedla, neb nejvěrnějšími klienty věštců jsou právě tito hlodavci, které neustále zajímá úroda obilnin pro příští rok.
"Cucyrilu, kókaj! Věštkyňá!" vykřikl nadšeně Krvemiloš, když vrazil hlavou do obrovské cedule, na níž bylo metrovými neonovými písmeny vyveden nápis "VĚŠTKYNĚ MEJDALÍNA". Cucyril si nasadil brýle kosťáky, jež kdysi vyrobil z holeních kostí svého dědečka, a šel k ceduli blíž, aby na ni lépe viděl.
"Krvemilošu, jestlivá nám tahlenctá Mejdalína poraďá a my zjisťáme, kolik potřebáme bochté na GIGAromancu, sme v suchu!"
Rozjařená dvojice chvíli marně hledala kliku, dokud se na Cucyrila nenahrnuly emo piercingy. Když dveřmi propadl, učinil objev, že se v nich nachází pouze korálový závěs. Krvemiloš ještě dvě minuty zkoušel najít kliku, až poté mu došlo, co se stalo jeho příteli, tak vykročil vpřed. Ihned zakopl o Cucyrila, který zjistil, že parkety chutnají jako krevety, tak je po celou dobu oblizoval.
"Hoši, hoši," zahlaholila od stolku věštkyně Mejdalína, která měla ještě pomalejší vedení než oba krvesajové, "že vy jste si přišli pro věštbu?"
"Jak to móžete věďát, ženino?" podivil se Krvemiloš, zatímco vytahoval Cucyrilovy zuby zaseknuté do podlahy.
"Je to věštkyňa, ty trůbo, nezapoménej!" ihned uvedl na pravou míru svého přítele Cucyril a honem schoval do kapsy pár parket na pozdější svačinu.
"Chlapci, vy máte jistě problém, že?" zašvitořila Mejdalína a zamávala kolem sebe rukama navlečenýma do takové hromady kovu, že aby ono gesto vůbec vykonala, musely být její končetiny navěšeny na speciální kladkostroj.
"Je to faktajc věštkyňá," vydechl užasle Cucyril, "vždyť ona ví všeckau!"
"Kolik potřebojeme bochté na GIGAromancu?" vystřelil Krvemiloš bez váhání otázku a zamával na Mejdalínu svým pudlím hnátkem místo vypadlého zubu. Za těch pár minut se ho naučil ovládat opravdu bravůrně.
"Bochté byste chtěli, zubáčci moji? A platit máte čím?"
"Do mamutěho chobnátu!" zaklel Cucyril. "Však my nemáme ani žbla, co bechom jéj dáli! Kde seženáme peňáze, Krvemilošu?"
"Sme to ale pakárenští mrazáci, có? Curycilu, šak sme peňáženky necháli včerajéc na ťom podivňaumém houřádě, kde sis registrával tentojc létávéc!"
"Vzhůráu na houřád!" vykřikl Cucyril a oba upíři se proměnili na netopýry v žlutých kuliších a vyletěli komínem ven, aby získali zpět své peníze a mohli se tak dozvědět svůj osud!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama