Aktualizace: Tubecat, když bude nová, Upíří GIGAromance jednou týdně.

Říjen 2012

Indián Krátké Pírko 5

31. října 2012 v 18:19 | Sikar |  Indián Krátké Pírko
Ano, ano, ano, tento komentář je hodně neaktuální, ale abychom dodali díly v jejich úplnosti, musí zde být. Tu rubriku jsem přebral loni v září a pustil ji letos v únoru. Bohužel se už nevzpamatovala.



Indián Krátké Pírko 3

30. října 2012 v 19:29 | Sikar |  Indián Krátké Pírko
Všichní víme, o koho jde.
A ano, to o slangu je pravda. Při prvním uveřejnění padly domněnky, zda si to nevymýšlím.



Indián Krátké Pírko 2

29. října 2012 v 18:39 | Sikar |  Indián Krátké Pírko
Tento díl byl reakcí na jeden z původních komentářů pod dílem prvním. Pokud vím, tak někdo považoval kamennou čepel tomahawku za dildo. Jinými slovy indiánův boj proti dvojsmyslům nevyšel, neboť lidi jsou prasata huňatá.



Indián Krátké Pírko 1

29. října 2012 v 17:49 | Sikar |  Indián Krátké Pírko
Nakonec se sešlo dostatečné množství pozitivních reakcí, takže Indián Krátké Pírko bude resuscitován. Než se pustím do nových dílů, dáme si postupně všechny ty staré. Alespoň tu něco bude, všichni si to zopakujeme a ti, kdo ho neznají, ho poznají.


Upíří GIGAromance jde do boje 3

28. října 2012 v 16:02 | Sikar |  Upíří GIGAromance
Oba upíři hrdě přeskočili již třetí plot a v patách měli pár rozzuřených zemědělců a jednoho býka, jimž vadilo, že jim dupají po pozemku/pastvině, nehodící se podpal.
"Cucyrilu, májám takého pociťáka, žá bechóm sá mňauli zbavitnit týjách pronásledovňáků," odhadl Krvemiloš dobře situaci. "Mysláš, žá jém pošláme varovněni?"
"Várovňákový výstřelelák!" zavýskl nadšeně Krvemiloš a sáhl do kapsy pro zbraň. Zamířil přímo mezi pronásledovatele a stiskl spoušť.
"Náé, téhoho jedněho teláku! Nemóžeš jé postřélať!" vykřikl Cucyril, ale bylo pozdě.
pružina zadrnčela a smrtonosný špunt letěl vstříc rolníkovi s motykou.
Jak již víme z různých naprosto úchvatných děl o upírech, upíři jsou sakra silní. Jak se například autor dozvěděl, v boji jim naprosto stačí popadnout nepřítele a hodit s ním o stěnu. Za celá tisíciletí své existence nemuseli tento způsob boje nijak upravovat, ačkoliv zpočátku, dokud nebyly pevné stěny, to bylo trochu těžší. V Africe mají upíři dodnes problém s tím, že jejich nepřátelé vyváznou bez vážnějších zranění, ale během boje to odnesou všechny chýše ve vesnici. Jak je také známo, styl boje to je sakra neúčinný, protože alespoň podle některých povídek, co autor četl, se oběť posléze zvedne a pokračuje v boji. Důvodem, proč stále používají tento jediný chvat, tedy není to, že by se tak osvědčil. Většina upírů je totiž tak vymatlaná, že je prostě nic lepšího nenapadne.
Proto fakt, že naši dva přátelé již ukázali i jiný způsob boje, jen prokazuje, že mají o možná až tři mozkové buňky více.
Zpět k původnímu tématu, studenti. Pokud se upír naučí v boji používat například prkno, síla jeho upířího těla se přenese i na údery prknem udílené. Prkno to obvykle moc dlouho nevydrží a přelomí se (pozor na třísky! Pokud vám vletí do srdce, je to skoro jako kůl). To platí i o jiných zbraních.
Přesto je nevysvětlitelnou záhadou, jak se mohlo stát, že Krvemiloš pouhým stiskem spouště přesunul mocnou energii upířího organismu na pružinu a skrze tu na špunt. Když totiž se neškodná střela střetla (rada pro podobně znějící slova přelomila o autora jedno upíří prkno), s hrudí rozzuřeného rolníka, odmrštila ho až k nedalekému kulturnímu domu, kde proletěl oknem přímo na přednášku Viřiny Jorlové (rada pro kódování jmen šla hledat prkno) o tom, co za hovadiny někteří lidé píší. Pro zajímavost byla zrovna u toho, že výstřel z pistole vás nemůže odhodit pět metrů daleko.
Viřina, když viděla, co se stalo, vyrvala z podlahy nové prkno, nasedla na Darley Havidson (rada má smůlu, to prkno už má Viřina) a jala se upíry pronásledovat spolu s rolníky.
Krvemiloš mezitím počal hledati v kapse další špunt…

Mimochodem, už jen dva hlasy chybí k tomu, aby byl resuscitován Indián Krátké Pírko.

Je libo Krátké pírko?

26. října 2012 v 19:40 | Sikar |  OT a jiné
Ačkoliv Indián Krátké Pírko nebyl zrovna dlouhá série (pokud vím, měl deset regulerních dílů + speciál), říkám si, že komentátor současných událostí není nikdy na škodu.

Předem upozorňuji, že původně jsem měl s indiánem ještě trochu jiné plány, ale ty nejspíš padnou, takže bych ho obnovil v původní podobě a tady. Další a důležitější upozornění je, abyste nečekali, že začnu horem dolem obnovovat všechny staré komiksy. Na to už nemám čas ani energii. Žádný nový É, žádné Mamutiny (ty upřímně umřely na nedostatek nápadů). I Krátké Pírko by vypadal teď asi tak, že bych se s ním nekreslil, pouze přepisoval bubliny ve starých dílech.

Přeci jen, kromě "povinné" každotýdenní upířiny tu máme jen Tubecat a ta funguje dost na principu jednorázového nadšení a vychrlení pěti dílů během jediného dne (které vám pak dávkuji) a následné dvojtýdenní stagnace.

Pokud máte zájem o Indiána Krátké Pírko, račte se vyjádřit. Pokud se sejde alespoň takových deset pozitivních reakcí, série bude obnovena.

Ptejte se!

22. října 2012 v 19:39 | Sikar |  OT a jiné
Řekl jsem si, že ke konání zla využiji další kanál. Takže jsem se mrknul do vod koniny jménem Formspring. Pokud chcete, ptejte se.

Upíří GIGAromance jde do boje 2

21. října 2012 v 19:21 | Sikar |  Upíří GIGAromance
Krvemiloš válel sudy přes střelbou rozoranou brázdu a nechápal, proč mu to vůbec nejde. Málo tušil, že se vevalil přímo do odhozeného ostnatého drátu, jenž ho nyní neúprosně držel a nechtěl ho pustit.
Cucyril měl větší štěstí. Poté, co jako správný rebel vykopl dveře jejich bunkru (paradoxně otevřené, takže se akorát odrazily zpátky a praštily Cucyrila do čela), se vrhnul plíživě (a díky té ráně po spirálové dráze) vpřed a ihned zamířil do nedalekých křoví, aby se v nich skryl. Smůla byla však ta, že tam bylo celých pět keříků, takže upír se mezi nimi v mžiku ztratil.
Oba přátele tím pádem dezertovali o celých pět metrů směrem od svého stanoviště a vypadalo to, že jim bude ještě dlouho trvat, než přidají metr šestý.
"Krvemilošu, pomocňákuj mi," zaznělo zoufale z křoví. "Henton je tutenc ňáké podpapírákoš!"
"Jdujákuju ťau na poňmoc!" ozvalo se v odpověď, ale nebohý upír se i nadále plácal v bahně a ničil si uniformu o ostnatý drát. Cucyril mezitím přestal mít strach o svůj život, protože našel zdechlinu králíka, jehož uši si přidělal na helmu a počal radostně hopsal za doprovodu broukání "Zajíček ve své jamce sedí sám". V tomto bodě je třeba poznamenat, že zapamatovat si text písně je obecně nad možnosti upíří paměti. Konkrétně však šlágr o zajíčkovi je z dosud neznámých příčin zakódován v samotném nitru upířího vědomí a jeho zpěv je nejspíše na podobné úrovni jako sací reflex.
(Odbor pro využívání Čechovovy pušky zmíněnou pušku nabil a namířil autorovi na hlavu. No tak teď nevím, jak z toho vybruslím!)
Službu konající vojín pohlédl ze strážní věže, co se to tam dole sakra děje. Viděl však pouze zmítající se hroudu bláta a zaječí uši poskakující ve křoví. Aby si ulehčil psaní hlášení, rozhodl se, že zajíc je prostě zajíc a druhé přičte na vrub letošnímu přemnožení žab.
V okamžiku, kdy si šel uvařit kafe, to Krvemilošovy kalhoty nevydržely a roztrhly se. Upír, osvobozený od ostnatého drátu vyletěl vpřed a napálil to přímo do Cucyrila, jenž nalezl nepatrnou kaluž vody a začal si zpívat "Holka modrooká".
Zadunění přileb o sebe jim připomnělo jejich úkol. Pohlédli vpřed a poté zmíněným směrem též vyrazili.

Tubecat 70

16. října 2012 v 18:49 | Sikar |  Tubecat
Některé díly jsou podle skutečných událostí. Dokonce těch dnešních.